Voda může splňovat předepsané hygienické požadavky a přesto mít chuť, vůni nebo vlastnosti, které stojí za pozornost.
O vodě koluje mnoho jednoduchých tvrzení: chlór je špatný, tvrdá voda je nezdravá, balená voda je vždy lepší a nejlepší filtr je ten, který odstraní úplně všechno. Skutečnost je podstatně složitější.
Její vlastnosti ovlivňuje zdroj, způsob úpravy, distribuční síť, vnitřní vodovod budovy, materiály potrubí, teplota, stagnace i způsob používání objektu. Proto nezačínáme filtrem. Začínáme otázkou: co se ve vaší vodě skutečně děje?
U vody většinou neexistuje jednoduchá odpověď „ano“ nebo „ne“. Rozhoduje koncentrace, zdroj vody, způsob její úpravy, stav rozvodů a především to, jaký problém skutečně řešíme.
Chlór je jedním z nástrojů, které pomáhají zajistit mikrobiologickou bezpečnost vody během její úpravy a distribuce. Samotná přítomnost chlóru proto automaticky neznamená nekvalitní vodu.
Důležité je jeho množství, podmínky použití a látky, se kterými může ve vodě reagovat.
Chlór v pitné vodě →Tvrdost vody souvisí především s obsahem vápníku a hořčíku. V domácnosti může způsobovat tvorbu vodního kamene, ale technický problém nelze automaticky zaměňovat za zdravotní závadu.
Vodní kámen a zdravotní kvalita vody nejsou totéž.
Tvrdá voda je nezdravá? →Cílem úpravy vody nemá být bez rozmyslu odstranit co největší počet látek. Některé technologie zasahují velmi široké spektrum složek vody, včetně jejích přirozených minerálů.
Správná otázka není: „Kolik toho odstraníme?“ ale: „Co potřebujeme odstranit právě z této vody?“
Čím více toho filtr odstraní, tím je lepší? →Balená a vodovodní voda mají rozdílný původ, způsob distribuce i skladování. Samotný obal, značka nebo cena proto nejsou spolehlivým měřítkem celkové kvality vody.
Rozhodující je konkrétní voda, nikoli marketingová kategorie.
Balená voda je lepší než kohoutková? →Chuť, vůně a vzhled jsou důležité senzorické ukazatele, ale samy o sobě nevypovídají o všech parametrech vody. Některé látky poznáme velmi snadno, jiné lidskými smysly rozeznat nemusíme.
Smysly jsou důležitý první signál. Nejsou ale laboratorní analýzou.
Když voda chutná dobře, musí být v pořádku? →Vlastnosti vody na konkrétním kohoutku může ovlivňovat také vnitřní vodovod budovy: materiál a stáří potrubí, stagnace vody, slepé větve, teplota nebo provozní režim objektu.
Voda na vstupu do budovy nemusí mít stejné vlastnosti jako voda na posledním odběrném místě.
Za vodoměrem už se s vodou nic neděje? →Každý laboratorní rozbor sleduje určité konkrétní ukazatele. Moderní analytické metody umožňují sledovat také velmi nízké koncentrace celé řady organických látek, reziduí léčiv a dalších mikropolutantů.
„Nebylo stanovováno“ není totéž jako „není přítomno“.
Když látku běžný rozbor neukáže, ve vodě není? →Filtr je technologický nástroj, nikoli diagnóza. Řešení vhodné pro jednu vodu může být u jiné vody zbytečné, neefektivní nebo může řešit problém, který ve skutečnosti vůbec neexistuje.
Nezačínáme technologií. Začínáme vodou.
Stačí koupit dobrý filtr? →Hygienické požadavky jsou základ. V konkrétním objektu ale může být důležité zjistit také to, co se děje ve vnitřním vodovodu, co způsobuje zápach, úsady nebo změnu chuti a zda vůbec existuje důvod vodu dále upravovat.
Smyslem není každému návštěvníkovi říci, že potřebuje filtr. Smyslem je nejdříve zjistit, zda existuje skutečný problém, kde vzniká a jaké řešení dává technický a ekonomický smysl.
Pokud řešíte chuť, zápach, vodní kámen, studnu, vnitřní vodovod nebo chcete vědět, zda má filtrace ve vašem případě skutečný smysl, začněme posouzením situace.
DANIEL-LM s.r.o. · divize AquaTech North Bohemia