Ca
Přirozená minerální složka vody. Patří mezi esenciální prvky a pitná voda může přispívat k jeho celkovému příjmu.
Vodní kámen je nepříjemný technický problém. Neznamená ale automaticky, že je voda zdravotně závadná. Tvrdost vody souvisí především s obsahem vápníku a hořčíku.
Ne. Tvrdá voda sama o sobě není považována za zdravotní závadu. Světová zdravotnická organizace pro tvrdost nestanovuje zdravotně založenou limitní hodnotu, protože při koncentracích běžně se vyskytujících v pitné vodě ji nepovažuje za zdravotní problém.
Tvrdost vody ovlivňuje hlavně techniku, komfort a tvorbu úsad.
Zdravotní kvalita vody se posuzuje podle celého souboru
mikrobiologických, chemických a dalších ukazatelů.
Tvrdost vody je dána především obsahem rozpuštěných iontů vápníku a hořčíku. Tyto minerální látky se do vody přirozeně dostávají při jejím kontaktu s horninovým prostředím.
Dvě vody proto mohou být mikrobiologicky i chemicky vyhovující, ale jedna bude měkká a druhá tvrdá. Tvrdost sama o sobě neříká, zda voda obsahuje například dusičnany, pesticidy, PFAS, olovo nebo mikroorganismy.
Přirozená minerální složka vody. Patří mezi esenciální prvky a pitná voda může přispívat k jeho celkovému příjmu.
Další přirozená složka podílející se na tvrdosti vody. Také hořčík je pro lidský organismus esenciálním minerálem.
Pro praktické hodnocení se sleduje společný obsah vápníku a hořčíku. V české legislativě je pro tento ukazatel uvedeno doporučené rozmezí.
Aktuální znění vyhlášky č. 252/2004 Sb. pracuje u těchto minerálů také s doporučenými hodnotami. Doporučená hodnota není totéž jako nejvyšší přípustná koncentrace. Vyjadřuje žádoucí nebo optimální rozmezí.
Světová zdravotnická organizace uvádí, že tvrdost vody při koncentracích běžně se vyskytujících v pitné vodě není považována za zdravotní problém, a proto pro ni nestanovuje zdravotně založenou doporučenou mez.
Pitná voda zároveň může přispívat k příjmu vápníku a hořčíku. WHO upozorňuje, že tento příspěvek může být významnější zejména u osob, jejichž příjem těchto minerálů z ostatních zdrojů je nízký.
Existují epidemiologické studie, které popisují souvislost mezi hořčíkem nebo tvrdostí vody a nižší kardiovaskulární úmrtností. WHO však současně upozorňuje, že tato pozorování neprokazují příčinnou souvislost.
Tvrdá voda není automaticky nezdravá. Vápník a hořčík jsou přirozené a pro organismus potřebné minerály.
Nelze tvrdit, že čím tvrdší voda, tím zdravější člověk, ani že určitá vysoká tvrdost sama o sobě chrání před konkrétní nemocí.
Protože tvrdost vody může být velmi významná z technického a provozního hlediska. Při zahřívání vody se mohou vytvářet minerální úsady, které známe jako vodní kámen.
Úprava tvrdosti může dávat smysl tam, kde minerální úsady způsobují provozní problémy, zvyšují nároky na údržbu nebo komplikují konkrétní technologický proces.
To ale neznamená, že je správným cílem odstranit z pitné vody všechen vápník a hořčík. Při návrhu úpravy je potřeba zohlednit zdroj vody, její celkové složení, materiál rozvodů, způsob ohřevu i místo, kde má být voda používána.
Jinou vodu potřebuje topný nebo technologický okruh a jinou vodu očekáváme na kohoutku určeném k pití. Proto může být v některých objektech vhodnější cílená nebo částečná úprava než plošné „změkčení za každou cenu“.
Netvrdíme, že každá tvrdá voda je automaticky kvalitní pitná voda. Tvrdost je pouze jeden z parametrů a nic neříká například o mikrobiologii, pesticidech, dusičnanech, PFAS, olovu nebo jiných látkách.
Netvrdíme ani, že čím více vápníku a hořčíku voda obsahuje, tím je automaticky zdravější.
A netvrdíme, že změkčování vody je zbytečné. V řadě provozů má velmi dobrý technický důvod. Rozhodující je ale účel úpravy a konkrétní složení vody.
Nejdříve voda. Potom technologie.
Samotný bílý povlak ještě neříká, jakou technologii potřebujete. Záleží na tvrdosti vody, jejím celkovém složení, způsobu ohřevu i na tom, zda řešíme pitnou vodu, spotřebiče nebo technologický provoz.