MÝTY O VODĚ / ODBORNÝ ČLÁNEK

Balená voda je automaticky lepší než kohoutková?

Ne. Balená voda může být výborná a v některých situacích velmi praktická. Samotná láhev, značka nebo vyšší cena ale nejsou důkazem, že je voda automaticky „lepší“ než voda z vodovodu.

Krátká odpověď

Balená a kohoutková voda nejsou jedna a tatáž kategorie výrobku, ale obě podléhají pravidlům pro bezpečnost a jakost. Balené vody se navíc dělí do několika různých skupin a jejich složení i způsob úpravy se mohou výrazně lišit. Rozhodující je proto konkrétní zdroj, složení, skladování a účel použití.

Obal není parametr kvality vody

Láhev sama o sobě nevypovídá o kvalitě vody.

Vypovídá o ní zdroj, analytické složení a způsob úpravy. Obal ale může vodu během skladování a přepravy ovlivnit, proto záleží i na tom, jak se s lahví zachází.

01 / NEJDŘÍVE ROZLIŠUJME POJMY

„Balená voda“ není jedna jediná voda

Česká vyhláška č. 13/2024 Sb. rozlišuje několik kategorií balených vod. Mají rozdílný původ, požadavky i možnosti technologické úpravy. Proto není správné házet všechny lahve do jedné skupiny.

PŘÍRODNÍ MINERÁLNÍ VODA

Charakteristické přírodní složení

Pochází z uznaného přírodního minerálního zdroje. Je charakterizována svým minerálním složením a možnosti její úpravy jsou právně omezené.

PRAMENITÁ VODA

Chráněný podzemní zdroj

Pochází z chráněného podzemního zdroje, je určena k přímému požívání a plní se do lahví u zdroje.

KOJENECKÁ VODA

Specifická kategorie

Pochází z chráněného podzemního zdroje a musí splňovat požadavky stanovené pro přípravu kojenecké stravy a přímé požívání.

BALENÁ PITNÁ VODA

Pitná voda v obalu

Jde o výrobek, který musí splňovat požadavky na pitnou vodu podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou vodu.

02 / BALENÁ VS. KOHOUTKOVÁ

Dvě různé cesty ke spotřebiteli

Kohoutková voda je dodávána vodárenským systémem a její vlastnosti na odběrném místě mohou kromě zdroje a úpravy ovlivňovat také distribuční síť a vnitřní vodovod budovy.

Balená voda je naproti tomu naplněna do spotřebitelského obalu a od okamžiku výroby prochází skladováním, dopravou a následně skladováním u prodejce nebo spotřebitele. Proto má i u balené vody význam způsob zacházení po naplnění.

Kohoutková voda

Kvalita na konkrétním kohoutku je výsledkem zdroje, úpravy vody, distribuce a stavu vnitřního vodovodu objektu.

Balená voda

Vlastnosti vycházejí z konkrétní kategorie a zdroje. Důležitou součástí její cesty ke spotřebiteli je také obal, doprava a správné skladování.

„Balená“ neznamená automaticky „kvalitnější“. Stejně jako „kohoutková“ neznamená automaticky „horší“. Porovnávat má smysl konkrétní vodu s konkrétní vodou.

Ani kohoutková voda není bez výhrad. Kyselina trifluoroctová (TFA), jedna z nejkratších PFAS, je velmi stálá a v prostředí se nerozkládá. Podle předběžného monitoringu Státního zdravotního ústavu našla většina vzorků pitné vody v ČR TFA; údaje zatím nejsou zveřejněny. Standardní úprava vody TFA neodstraňuje. Pro balenou vodu v dostupných zdrojích data o TFA chybí.

03 / SKLADOVÁNÍ

I balená voda má své provozní podmínky

Aktuální česká vyhláška požaduje u balených přírodních minerálních, pramenitých a kojeneckých vod upozornění „uchovávejte v chladu a chraňte před přímým slunečním světlem“. Stejné upozornění se uvádí také u balené pitné vody.

To je důležitá praktická informace: kvalitu výrobku neposuzujeme jen podle okamžiku, kdy opustil stáčírnu, ale také podle toho, zda byl správně skladován během celé cesty ke spotřebiteli.

01 Zdroj a plnění

Kategorie vody určuje požadavky na zdroj, složení, výrobu a povolené způsoby úpravy.

02 Doprava a sklad

Výrobek má být chráněn před nevhodnými teplotními podmínkami a přímým slunečním světlem.

03 Po otevření

Otevřený obal už není uzavřeným systémem. Proto je důležitá hygiena při používání a respektování informací výrobce.

04 / CO SE DĚJE PO NAPLNĚNÍ

Plast není pasivní obal. Sklo se chová jinak, a rozdíl je měřitelný.

Láhev není jen nádoba. Do vody se mohou dostávat látky z materiálu láhve, víčka a těsnění. Množství závisí hlavně na materiálu, teplotě, době skladování a zacházení.

Skleněná láhev

Sklo neobsahuje polymerní materiál, který by se z něj mohl do vody uvolňovat. Ani ono však není bez výhrad: ve studii z roku 2009 vykazovala estrogenní aktivitu v laboratorním testu část vod ve skleněných lahvích (33 %). Víčka a těsnění mohou být z plastu.

Plastová láhev (nejčastěji PET)

Ve stejné studii vykazovala estrogenní aktivitu část vod v plastových lahvích (78 %). Z PET se uvolňuje antimon, který se používá jako katalyzátor výroby, a acetaldehyd, který mění chuť vody. Nanoplasty byly ve vodách z plastových lahví naměřeny v řádu stovek tisíc částic na litr.

01 Teplo a čas

V laboratorním pokusu se antimon z PET při 4 a 20 °C prakticky neměnil. Při 40 °C se zvýšil, limit 5 µg/l pro pitnou vodu v EU nepřekročil. Při 60 °C limit po 15 dnech překročily některé vzorky a po 30 dnech všechny. Teplota 60 °C je extrémní, ale v rozpáleném vozidle nebo na slunci se může přiblížit.

02 Přeprava a manipulace

Letní vedro v dopravě a na paletách na slunci zvyšuje teplotu, která urychluje uvolňování látek. Manipulace, otevírání a uzavírání víčka mohou uvolňovat drobné částice z plastu. Množství se liší podle výrobku, proto rozhoduje měření konkrétní značky.

03 Nanoplasty

Studie PNAS z roku 2024 našla v balených vodách z tří značek průměrně přibližně 240 000 částic na litr (rozpětí přibližně 110 000 až 400 000), všechny menší než 1 µm. Pravděpodobnými zdroji byly láhev a reverzně osmotický filtr použitý při výrobě. Částice byly zjištěny i v lidských tkáních; zda a jak škodí, zatím není prokázáno.

Co je doložené: antimon se z PET uvolňuje, rychleji při vyšší teplotě a delším skladování. Nanoplasty jsou ve vodách z plastových lahví měřitelné v řádu stovek tisíc částic na litr. Vody z plastových lahví vykazovaly v laboratorních testech estrogenní aktivitu častěji než vody ze skla.

Co doložené není: zda tyto látky v běžných koncentracích poškozují zdraví člověka. Studie neměřily zdravotní výsledky u lidí a konkrétní látky odpovědné za estrogenní aktivitu nebyly určeny.

O kvalitě vody v láhvi tedy rozhoduje i to, co se v ní během cesty děje, a ne jen zdroj a značka. Právě to je jeden z důvodů, proč stojí za úvahu úprava vody přímo v místě spotřeby. Koncová filtrace, například keramická ultrafiltrace nebo adsorpce na uhlíkových nanotrubičkách, může snížit, co se ke spotřebiteli dostane. Úplné odstranění nanoplastů nebo antimonu ale nelze slíbit bez měření na konkrétním zařízení a konkrétní vodě.

05 / CO ŘÍKÁ ETIKETA

Nevybírejte vodu jen podle obrázku horského pramene

Etiketa může poskytnout mnohem užitečnější informace než samotná značka. U přírodních minerálních vod se uvádí například analytické složení charakteristických složek, místo zdroje a další zákonem požadované údaje.

Jaký typ vody kupujete? Přírodní minerální, pramenitou, kojeneckou nebo balenou pitnou vodu? Kategorie není jen marketingový název.

Jaké je minerální složení? U minerálních vod může být významný obsah sodíku, vápníku, hořčíku nebo dalších charakteristických složek.

Odkud voda pochází? U přírodní minerální, pramenité a kojenecké vody je zdroj podstatnou součástí identity výrobku.

Jak se má skladovat? Čtěte pokyny na obalu. Chlad a ochrana před přímým sluncem nejsou jen doporučení designéra etikety.

06 / KDY BALENÁ VODA DÁVÁ SMYSL

Balená voda má své místo. Jen ne automatickou převahu.

Balená voda je praktická tam, kde není bezpečný nebo dostupný zdroj pitné vody, při cestování, mimořádných událostech, nebo pokud spotřebitel cíleně vyhledává vodu s určitým minerálním složením.

Naopak v objektu s kvalitní pitnou vodou z vodovodu nemusí samotná skutečnost, že je voda v lahvi, představovat kvalitativní výhodu. Pokud uživatel řeší chuť, zápach nebo konkrétní látku, dává větší smysl nejdříve zjistit, co je skutečnou příčinou problému.

Nejdříve se ptejme: Jakou vodu máme, co od ní očekáváme a jaký problém řešíme? Teprve potom má význam rozhodovat, zda je vhodnější kohoutková voda, cílená úprava nebo balená voda.

07 / POCTIVÉ OMEZENÍ TVRZENÍ

Co tento článek netvrdí

Nejde o souboj „láhev versus kohoutek“.

Netvrdíme, že balená voda je nekvalitní. Přírodní minerální, pramenité i kojenecké vody mají své jasně definované požadavky a účel.

Netvrdíme, že každá lahev uvolňuje látky v nebezpečném množství. Zdravotní význam nanoplastů a látek z PET zatím není spolehlivě prokázán.

Netvrdíme ani, že každá kohoutková voda má na každém odběrném místě stejné vlastnosti. Výslednou vodu může ovlivňovat také distribuční a vnitřní vodovod.

A netvrdíme, že z etikety lze zjistit úplně vše. Je ale dobrým začátkem k pochopení, co skutečně kupujeme.

Tvrdíme pouze toto: obal, značka ani cena samy o sobě neurčují kvalitu vody. Obal ale může vodu během skladování ovlivnit.

Nejdříve voda. Potom rozhodnutí.

Zdroje a odborné podklady

Vyhláška č. 13/2024 Sb., v aktuálním znění od 13. 1. 2026 — požadavky na jakost balených vod, jejich kategorizaci, úpravu, označování a skladování.

Vyhláška č. 252/2004 Sb., v aktuálním znění — hygienické požadavky na pitnou vodu a kontrolu vody dodávané spotřebiteli.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/54/ES — využívání a uvádění přírodních minerálních vod na trh, požadavky na jejich původ, složení a označování.

Státní zdravotní ústav — odborné informace k jakosti pitné vody a zdravotnímu hodnocení vody určené k lidské spotřebě.

Carneado, S. a kol. (2015): Migration of antimony from polyethylene terephthalate used in mineral water bottles — Food Chemistry 166, 544–550. Laboratorní skladovací pokusy: při 4 a 20 °C bez významné změny; při 40 a 60 °C migrace antimonu roste s dobou skladování.

Qian, N. a kol. (2024): studie o nanoplastech v balených vodách, PNAS — přehled výsledků: CBC News (leden 2024). Tři značky, průměrně přibližně 240 000 částic na litr, všechny pod 1 µm. Vliv na zdraví není prokázán.

Wagner, M. a Oehlmann, J. (2009): Endocrine disruptors in bottled mineral water: total estrogenic burden and migration from plastic bottles — Environmental Science and Pollution Research. Laboratorní test in vitro: estrogenní aktivita u 12 z 20 značek; u vod v plastu 78 %, ve skle 33 %. Konkrétní látky nebyly určeny, účinky na člověka nebyly měřeny.

Arnika (Médium.cz, 9. 10. 2026): TFA v krvi 110 dobrovolníků z devíti zemí — studie pro frakci Zelených v Evropském parlamentu (laboratoř v Hamburku; Česká republika nezahrnuta). Vzorek podle autorů není reprezentativní; zdravotní prahová hodnota pro TFA v krvi neexistuje. Sekundární zdroj.

Státní zdravotní ústav: předběžný monitoring TFA v pitné vodě — citováno podle Arniky (2026); data ČHMÚ nejsou zveřejněna. Ověřte u SZÚ před publikací.

Aktualizováno: 17. 10. 2026

Nevybírejme vodu podle obalu.

Pokud chcete vědět, zda voda ve vašem objektu potřebuje další úpravu, nezačínejte výběrem lahve ani filtru. Začněte zdrojem vody, jejími parametry a konkrétním problémem, který chcete řešit.

← Zpět na Mýty o vodě Posoudit konkrétní vodu →